Pracuješ 16, někdy i 20 hodin denně, abys dokázal, že to myslíš vážně? Občas si střihneš i all-nighter? Gratulace – pracovník roku! Anebo taky ne.
Pokud stále věříš, že čím víc hodin odpracuješ, tím víc toho stihneš – a že odpočinek je jen pro slabochy – mám pro tebe novinku. Tohle smýšlení tě sice může na chvíli nakopnout, ale dříve nebo později tě čeká únava, stres, vyhoření, a pokud máš opravdu “štěstí”, tak třeba i infarkt.
V tomhle článku ti ukážu, proč odpočinek není lenost, ale klíč k dlouhodobé výkonnosti. A přidám i konkrétní srovnání dvou přístupů – Stresoslava a Zeňka – díky kterému uvidíš rozdíl na vlastní oči.
Mýtus: Více hodin = více práce?
Na chvíli se podíváme do života dvou lidí:
• Stresoslav (35): Maká od nevidím do nevidím, testuje všechny hacky na produktivitu, ale je permanentně ve stresu, často nemocný, a jeho práce ho už netěší.
• Zeněk (33): Pracuje chytře, ne tvrdě. Ví, jak chránit svou energii, má čas na rodinu i koníčky a vstává s lehkostí.
Jak vypadá jejich pracovní týden?
Pondělí
• Stresoslav vstává v 6, kontroluje maily v posteli, snídani vynechává a multitaskuje už během ranních meetingů. Je ve stresu, naštvaný a první výbuch dne má za sebou už dopoledne.
• Zeněk spí 7,5 hodiny, vstává klidný, zacvičí si, snídá doma a maily řeší až v tramvaji. V práci začíná soustředěně a první úkol týdne má hotový během 90 minut.
Středa
• Stresoslav je po třech dnech vyčerpán. Kvůli špatnému spánku nezvládá pozornost, dělá chyby a sklízí kritiku.
• Zeněk si je vědom klesající energie, a proto si dopřává volnější dopoledne, brainstormuje v kavárně a načerpává čerstvý vzduch.
Pátek
• Stresoslav dohání resty. Pracuje do tří ráno, v sedm večer padá únavou a v sobotu končí s horečkou – tělo si vynutilo odpočinek.
• Zeněk má volnější den, plánuje si následující týden a víkend tráví s rodinou nebo sportem. Ví, že regenerace je základem udržitelného výkonu.du dál.“
Co říkají výzkumy?
Abychom tomu dali i vědecký základ, podívejme se na 6 hlavních oblastí, ve kterých se oba přístupy liší:
1. Pracovní doba
Více hodin ≠ více produktivity. Studie Stanfordské univerzity potvrdila, že nad 50 hodin týdně produktivita klesá. Nad 65 hodin týdně už pracuješ s výkonem, jako bys dělal jen 50.
Navíc: Pokud se přetížíš jeden týden, výkon se další týden nevrátí do normálu. Únava se kumuluje jako dluh.
A zdraví? WHO zjistila, že práce nad 55 hodin týdně zvyšuje riziko mrtvice o 35 % a kardiovaskulárních onemocnění o 17 %.
2. Přestávky
Výzkum Harvard Business Review doporučuje 52 minut práce + 17 minut pauzy jako ideální cyklus pro produktivitu. A krátké pauzy snižují stres, zlepšují soustředění i dlouhodobé zdraví.
Navíc: Microsoft zjistil, že nepřetržité online meetingy zvyšují stres. Pauzy mezi nimi pomáhají „resetovat“ mozek.
3. Spánek
Nedostatek spánku = nižší kognitivní výkon, horší paměť a logika, pomalejší reakce.
• Riziko pracovních úrazů stoupá o 70 %
• Firmy ztrácí kvůli únavě zaměstnanců 136 miliard dolarů ročně
Spánek není luxus. Je to základní biologická potřeba pro fungování.
4. Multitasking
Stresoslav si myslí, že zvládá víc věcí najednou. Ale mozek při přeskakování mezi úkoly ztrácí čas a energii.
• Multitasking může snížit výkon až o 40 %
• Zhoršuje koncentraci, paměť, vztahy i výsledky
Naopak soustředění na jednu věc zlepšuje kvalitu práce i psychickou pohodu.
5. Mindset
Stresoslav jede bez ohledu na budoucnost. Zeněk pracuje s energií – když je unavený, zpomalí.
Výzkumy ukazují, že lidé s dlouhodobě vysokým stresem mají:
• O 50 % nižší kreativitu
• O 19 % nižší výkon
• Horší schopnost řešit problémy a strategicky přemýšlet
Kreativita je jednou z prvních obětí přepracování.
