Pracuješ 16, někdy i 20 hodin denně, abys dokázal, že to myslíš vážně? Občas si střihneš i all-nighter? Gratulace – pracovník roku! Anebo taky ne.
Pokud stále věříš, že čím víc hodin odpracuješ, tím víc toho stihneš – a že odpočinek je jen pro slabochy – mám pro tebe novinku. Tohle smýšlení tě sice může na chvíli nakopnout, ale dříve nebo později tě čeká únava, stres, vyhoření, a pokud máš opravdu “štěstí”, tak třeba i infarkt.
V tomhle článku ti ukážu, proč odpočinek není lenost, ale klíč k dlouhodobé výkonnosti. A přidám i konkrétní srovnání dvou přístupů – Stresoslava a Zeňka – díky kterému uvidíš rozdíl na vlastní oči.
Mýtus: Více hodin = více práce?
Na chvíli se podíváme do života dvou lidí:
- Stresoslav (35): Maká od nevidím do nevidím, testuje všechny hacky na produktivitu, ale je permanentně ve stresu, často nemocný, a jeho práce ho už netěší.
- Zeněk (33): Pracuje chytře, ne tvrdě. Ví, jak chránit svou energii, má čas na rodinu i koníčky a vstává s lehkostí. Preferuje odpočinek.
Jak vypadá jejich pracovní týden?
Pondělí
- Stresoslav vstává v 6, kontroluje maily v posteli, snídani vynechává a multitaskuje už během ranních meetingů. Je ve stresu, naštvaný a první výbuch dne má za sebou už dopoledne.
- Zeněk spí 7,5 hodiny, vstává klidný, zacvičí si, snídá doma a maily řeší až v tramvaji. V práci začíná soustředěně a první úkol týdne má hotový během 90 minut.
Středa
- Stresoslav je po třech dnech vyčerpán. Kvůli špatnému spánku nezvládá pozornost, dělá chyby a sklízí kritiku.
- Zeněk si je vědom klesající energie, a proto si dopřává odpoledne odpočinek, brainstormuje v kavárně a načerpává čerstvý vzduch.
Pátek
- Stresoslav dohání resty. Pracuje do tří ráno, v sedm večer padá únavou a v sobotu končí s horečkou – tělo si vynutilo odpočinek.
- Zeněk má volnější den, plánuje si následující týden a víkend tráví s rodinou nebo sportem. Ví, že regenerace je základem udržitelného výkonu.du dál.“
Co říkají výzkumy?
Abychom tomu dali i vědecký základ, podívejme se na 6 hlavních oblastí, ve kterých se oba přístupy liší:
🕒 Pracovní doba
Stresoslav pracuje přes 60 hodin týdně. Zeněk si drží klasických 40. Co udělá dvacetihodinový rozdíl s naším tělem, mozkem a výkonem?
Výzkum ze Stanfordu (2013) ukazuje, že produktivitě se daří jen do určitého bodu. Do 48 hodin týdně je růst výkonu víceméně úměrný. Ale po překročení 50 hodin začíná každá další hodina přinášet méně a méně výsledků – a nad 65 hodin se produktivita propadá. Jinými slovy, pracovat 70 hodin týdně je z pohledu výkonu téměř to samé jako pracovat 50.
A co když si to „napracujeme“? Bohužel, tělo si únavu pamatuje. Studie „Peaking Today, Taking It Easy Tomorrow“ zjistila, že lidé, kteří jeden týden makali 70 hodin, měli v dalším týdnu o 19 % nižší výkon než ti, kteří pracovali 53 hodin.
A jestli vás víc než výkon zajímá zdraví – pozor. Podle WHO (2021) práce přes 55 hodin týdně zvyšuje riziko mrtvice o 35 % a riziko smrti na kardiovaskulární choroby o 17 %, ve srovnání se standardní pracovní dobou.
☕ Přestávky
Zeněk má pauzy v kalendáři, obědvá mimo kancelář a chodí ven. Stresoslav pracuje v kuse. Výsledek?
- Produktivita: Studie z Harvard Business Review (2014) doporučuje rytmus 52 minut práce + 17 minut pauzy. Takto nastavený režim pomáhá udržet soustředění a výkon.
- Stres: Podle Journal of Occupational and Environmental Medicine jsou krátké pauzy během dne spojené s nižším stresem a vyšší spokojeností v práci.
- Zdraví: Pravidelný pohyb během dne je prevencí chronických onemocnění, říká American Journal of Epidemiology.
- Online schůzky: Studie Microsoftu ukázala, že nepřetržité meetingy zvyšují stres, zatímco krátké pauzy mezi nimi umožňují mozku reset a zlepšují naši schopnost soustředit se.
😴 Spánek
Spánek je pro mozek jako restart. Když ho nemáme, zpomaluje se naše reakce, zhoršuje se rozhodování i paměť. Podle výzkumu z roku 2007 (PubMed) je spánková deprivace jednou z hlavních příčin zhoršení kognitivních funkcí.
A to není všechno:
- Riziko pracovních úrazů je u lidí se spánkovým deficitem o 70 % vyšší (NCBI).
- Ekonomická ztráta: Nedostatek spánku stojí firmy více než 136 miliard dolarů ročně, zejména kvůli nižší produktivitě a zdravotním komplikacím. (Sleep Foundation)
🔀 Multitasking
Stresoslav si myslí, že multitasking je znak výkonnosti. Ale věda říká opak.
- Produktivita klesá až o 40 %, protože mozek ztrácí čas a energii přepínáním mezi úkoly (APA).
- Kvalita práce jde dolů – studie ukázala, že studenti multitaskující během výuky měli o 17 % horší výsledky. (ScienceDirect)
- Stres a vyhoření rostou: Neustálé přeskakování mezi úkoly zvyšuje pocit zahlcení a snižuje vnímaný výkon. (ResearchGate)
Ano, existují studie naznačující, že správný trénink multitaskingu může zlepšit kognitivní flexibilitu – ale to neznamená dělat 5 věcí najednou v práci. To je jiná disciplína.
🧠 Mindset: Běh na dlouhou trať
Zeněk přemýšlí dlouhodobě – ví, kdy zpomalit, kdy odpočívat, a jak si rozvrhnout energii. Stresoslav jede bez přestávky, dokud nepadne.
Co říká věda?
- Tlačení na výkon bez regenerace vede k únavě a nižší efektivitě.
- Lidé zaměření jen na okamžité výsledky mají horší dlouhodobé výkony a vyšší míru stresu.
- Vysoký stres snižuje kreativitu až o 50 % a výkon o 19 %.
Kreativita je přitom klíčová pro rozhodování, inovace i strategické myšlení. Když jsme pod tlakem, zabředneme do rutiny a ztrácíme schopnost vidět nové možnosti.
Závěr: Maraton, ne sprint
Ať už se poznáváte ve Stresoslavovi nebo Zeňkovi – nikdo není dokonalý. I Zeněk má dny, kdy je ve stresu nebo nemocný. I Stresoslav si někdy odpočine – většinou až když ho k tomu donutí tělo.
Důležité je, že všichni hledáme rovnováhu. Když se každý týden pokusíme implementovat jednu malou změnu – pauza, kratší pracovní doba, lepší spánek – může to vést k obrovské proměně v dlouhodobém horizontu.
Protože život není sprint. Je to maraton. A to, že dnes zvládáte všechno, neznamená, že to zvládnete i za měsíc, pokud nezpomalíte.
